Flip ad Flip ad

Kontakt

AKCE

Do konce roku akční sleva 20% na všechny figurky při odběru 12 a více kusů.

Zikmund Lucemburský

Zikmund Lucemburský

Zobrazit všechny obrázky

Figurka císaře Zikmunda, syna Karla IV - dárek a suvenýr.

Více detailů


180Kč s DPH


Figurka císaře Zikmunda, syna Karla IV - dárek a suvenýr  pro všecchny milovníky historie i turisty.

Figurka Zikmunda Lucemburského jej zobrazuje jako bojovníka, s kopím v ruce, Řádem draka na hrdle a uherskou královskou čapkou na hlavě. Postava je inspirována portrétem římského a uherského krále Zikmunda z muzea Louvre v Paříži.

Figurka je z umělé hmoty, ručně malovaná, 12 cm vysoká, uložená ve slídovém otvíratelném obalu a papírové krabičce velikosti 8x8x16 cm. Figurka má certifikát ES typu 110460 T/NB - hračka. K figurce je připojen letáček s krátkou informací o všech 6 postavách 1. serie figurek v češtině, angličtině a němčině.

 


ZIKMUND LUCEMBURSKÝ - životopis:

Narodil se 14. února 1368, byl synem římského císaře Karla IV. a jeho čtvrté ženy, Alžběty Pomořanské.  Své – do té doby v Čechách neobvyklé jméno- získal Zikmund tak, že jeho otec Karel IV. v té době obdržel ostatky svatého Zikmunda a prohlásil jej za dalšího zemského českého patrona. Chlapec Zikmund měl zlatoplavě rudé vlasy, a proto byl nazýván „liškou ryšavou“. Údajně byl velmi pěkného a přitažlivého vzhledu.  Začátek jeho života byl ve stínu staršího bratra Václava IV., kterého jeho otec zahrnoval tituly a hodnostmi. Ale i na mladšího syna Karel IV. myslil a už jako šestiletého ho zasnoubil s Marií, nejstarší dcerou polského a uherského krále. Jeho plánem bylo, že se Zikmund stane králem Polska a Uher.  Karel IV. také přiřkl svému mladšímu synovi Branibory.  Roku 1378 Karel IV. umírá a na trůn, či spíše trůny, nastupuje Zikmundův bratr Václav IV.  Ten bratra Zikmunda v roce 1381 posílá do Polska, do Krakova, aby se naučil jazyk a zvykl si na tamější poměry. Ale Poláci po smrti krále Ludvíka I., otce princezny Marie, odmítli další spojení s Uhrami a královnou prohlásili Mariinu mladší sestru Hedviku, provdanou za Vladislava II. Jagela.  Marie se nechala raději honem prohlásit za uherskou královnu, ale současně začala spekulovat o sňatku s jiným mužem.  Zikmund se proto honem vydal s vojskem do Uher, tam si vynutil sňatek se svojí nevěstou a tak se stal uherským králem. Zatím pouze podle jména, svoje postavení si musel upevnit mocí a silou. Definitivně dosáhl Zikmund uherského trůnu až korunovací v roce 1387.

          Hlavním problémem uherského království byly v této době časté vpády ze strany Osmanské říše. Zikmund musel již od počátku své vlády bojovat o území.  V roce 1396 zorganizoval Zikmund Lucemburský křížovou výpravu proti Osmanské říši, ta ale skončila velkým vítězstvím Turků u Nikopole a Zikmund musel prchat z bojiště složitou cestou po moři.

           Roku 1401 v Uhrách propukla vzpoura a Zikmund byl na čas dokonce na čas uvězněn. V té době se na něj obrátil jeho bratr Václav IV., v té době již sesazený z německého trůnu, s žádostí o pomoc. Tuto pomoc byl ochoten zaplatit správou Čech.  Zikmund velmi ochotně začal zabírat a obsazovat královské hrady a zámky a situace nakonec skončila uvězněním Václava IV. Zikmundem ve Vídni. Ale nespokojené Čechy se bouřily a Zikmund musel najednou vojensky zasahovat jak v Čechách, tak v neklidných Uhrách. Mezitím Václav IV. uprchl z vídeňského vězení a bratrům nakonec nezbylo nic jiného, než se smířit. Ale Zikmundův diplomatický talent, zřejmě zděděný po otci Karlu IV., přinesl výsledky a Zikmund Lucemburský byl v roce 1411 zvolen hlasy pěti kurfiřtů římským králem.

             Největším problémem vlády Zikmunda jako německého krále bylo církevní schizma- trojpapežství, které v té době nastalo.  Tuto situaci se Zikmund pokoušel vyřešit svoláním církevního koncilu do Kostnice.  Koncil v roce 1414 donutil abdikovat všechny tři dosavadní papeže a zvolil opět pouze jediného a to Ottu Colonnu, papeže Martina V. Na koncilu se také projednával případ domnělého kacíře, Jana Husa. Zikmund mu vystavil na cestu do Kostnice ochranný glejt. Na koncilu měl Hus obhájit své učení, což se mu nepodařilo a byl jako kacíř upálen. Zikmund Lucemburský v té době jistě netušil, jak obrovské potíže mu tato událost způsobí v průběhu budoucího času. Po zprávě o smrti Jana Husa vypuklo v Čechách husitské povstání. Václav IV. nevěděl, na čí stranu se má přidat, váhal a zpočátku rázně nezasáhl a mezitím se oheň vzpoury silně rozhořel.

             Václav IV. náhle umírá v roce 1419- možná k jeho úmrtí přispělo i rozčílení z nastalé situace- a Zikmund se stává jediným dědicem českého království . Václav IV. zemřel bez potomků.  Ale v té době již sebevědomá česká husitská šlechta si klade přísné volební požadavky, které jsou pro Zikmunda nepřijatelné. Ten proto v roce 1420 ve Vratislavi svolává proti kacířským Čechám křížovou výpravu, kterou se chce domoci svých nástupnických práv.  Tato výprava je poražena 14. července 1420 na vrchu Vítkově a 2. listopadu pod Vyšehradem.  Zikmund se sice stihne dát rychle korunovat na českého krále na Pražském hradě, který mu na chvíli padl do rukou, ale již v zápětí prchá z Prahy. Na jaře roku 1421 se v Čáslavi schází panský sněm, kde česká šlechta Zikmunda jako krále odmítá. Šlechta na Moravě, Slezsku a Lužici Zikmunda za krále uznává.  Další bitvu s husity prohrál Zikmund 8. ledna 1422 u Německého Brodu a následně odtáhl ze země.  Následující roky se Zikmund snažil stát českým králem a to za kombinování prostředků diplomatických a vojenských. Jeho úsilí bylo marné, celých sedmnáct let, až v roce 1436 a po uznání kompaktát (kompromis mezi stanoviskem církve a husitů) byl uznán za českého krále i šlechtou.

              Zikmundovi Lucemburskému se mnohem lépe dařila politika mimo území Čech. V roce 1433 byl papežem korunován na římského císaře.  Historici o něm mluví jako o „posledním císaři středověku“. Zasazoval se o reformy církve, účastnil se řešení sporů mezi Anglií a Francií a Anglii i osobně navštívil.  Řešil spory mezi Polským královstvím a řádem Německých rytířů. Organizoval křížovou výpravu na pomoc Byzantské říši proti Turkům.  Stal se zakladatelem Řádu draka, který měl vyjadřovat Zikmundův smysl pro rytířskou službu, kterou chápal jako hlavní náplň křesťanského krále. Na území své říše podporoval umělce a řemesla, jemný vkus zdědil po svém otci a velmi se zasloužil o rozkvět výtvarných umění a řemesel v Uhrách. Je prvním zakladatelem podunajského soustátí, skládajícího se z českého a uherského království, říše a pokusil se k němu sňatkem připoutat i země rakouské. Dá se říci, že Zikmund Lucemburský vytvořil jakýsi předobraz budoucího Rakousko -Uherska, říše, která by co nejlépe mohla vzdorovat dravé východní expanzi.

             Zikmund Lucemburský byl poprvé ženat s Marií, dcerou uherského krále Ludvíka I. Toto manželství zůstalo bezdětné a Marie zemřela 17. května 1395 po pádu z koně. Podruhé se Zikmund Lucemburský oženil s nepříliš známou Barborou Cellskou z uherského šlechtického rodu. A s ní měl pouze jednu dceru Alžbětu. Tuto dceru Zikmund zasnoubil s rakouským arcivévodou Albrechtem V. a ten se měl stát po smrti Zikmunda jeho dědicem a nástupcem na trůnu.  Jeho temperamentní žena Barbora však měla silné mocenské ambice, po smrti Zikmunda vážně uvažovala o novém královském sňatku. Tento plán nevyšel, Barbora Cellská dožila svůj život na Mělníku, věnném městě českých královen a údajně se věnovala okultním vědám.

            Jak bylo řečeno, Zikmund Lucemburský je konečně roku 1436 uznán českým králem. Námaha a strázně si ale vybraly svoji daň, Zikmund se z nabytého titulu dlouho neradoval.  Z neklidné Prahy, již těžce nemocen, odjíždí do Vídně a Uher, ale nedojede. Umírá cestou 9. prosince 1437 ve Znojmě, pravděpodobně na rakovinu.

 



Košík  

(prázdný)

Přihlášení

Akční nabídka

Momentálně nejsou žádné slevy

Flip ad Flip ad