Flip ad Flip ad

Kontakt

AKCE

Do konce roku akční sleva 20% na všechny figurky při odběru 12 a více kusů.

Svatý Václav

Svatý Václav

Figurka svatého Václava, symbolu české státnosti a patrona české země.

Více detailů


180Kč s DPH


Figurka svatého Václava, symbolu české státnosti a  patrona české země - dárek a suvenýr pro všechny milovníky historie a návštěvníky Čech.

Figurka svatého Václava představuje českého knížete a světce, symbol české státnosti a základního patrona české země.

Figurka je z umělé hmoty, ručně malovaná, 12 cm vysoká, uložená ve slídovém otvíratelném obalu a papírové krabičce velikosti 8x8x16 cm. Figurka má certifikát ES typu 110460 T/NB - hračka. K figurce je připojen letáček s krátkou informací o všech 6 postavách 1. serie figurek v češtině, angličtině a němčině.

 

 


 

SVATÝ VÁCLAV - životopis:

Přesné datum narození svatého Václava neznáme, historici v současné době předpokládají rok 907. Kníže Václav byl nejstarším synem knížete Vratislava a jeho ženy Drahomíry, pocházející z rodu Havolanů.  Dědečkem Václava byl první historicky doložený přemyslovský panovník českých zemí, kníže Bořivoj I. A jeho babičkou byla kněžna Ludmila, později prohlášena za svatou.  Nevíme, zda Ludmila pocházela z rodu Pšovanů, nebo spíše ze Srbska.

Po smrti knížete Vratislava v roce 921 na stolec nastupuje kníže Václav. Je ovšem zatím nedospělý, pouze asi třináctiletý, a tak jej vychovává babička Ludmila v křesťanské škole na Budči. Václav se vzdělává ve slovanské náboženské literatuře, což přísluší spíše mnichovi, než budoucímu panovníkovi. Údajně byl vyučován slovanskými kněžími a to ve staroslověnštině, latině a řečtině. Protože v této době byla u panovníků naprosto běžná negramotnost, je toto tvrzení kronikářů poněkud nepravděpodobné.  Podle legend je Ludmila dobrou křesťankou, ochránkyní chudých a ubohých, zatímco Václavova matka Drahomíra zůstává pohankou. Mezi oběma ženami dochází ke sporu a konfliktu. Vítězí v něm kněžna Drahomíra a Ludmila odchází do ústraní na hradiště Tetín.  Tam za ní dorazí dva vrazi, údajně vyslaní kněžnou Drahomírou, a Ludmilu uškrtí jejím vlastním závojem. Kněžna Ludmila je roku 921 prohlášena za svatou.

Mezitím dospěl kníže Václav a sám se ujímá vlády. Svoji matku nejprve vykazuje na Budeč, ale později se usmiřují a kněžna se vrací ke svému synovi. V této době je situace v českém knížectví složitá.  Čechy se postupně osamotňovaly z vlivu Sasů a Bavorů. To ale samozřejmě nechtěli jejich panovníci připustit a tak roku 929 spojená saská a bavorská vojska zaútočila na území Čech a bez větších problémů pronikla až ku Praze. Kníže Václav chtěl zabránit vyplenění a vydrancování země a raději se podrobil a začal jednat o mírové smlouvě.  V pozdější době bylo Václavovi vytýkáno, že se uvolil platit do Bavorska každoroční poplatek ve výši 500 hřiven stříbra a 120 volů. Dnešní historici však soudí, že tento poplatek pocházel už z doby daleko starší a Václav s ním nemá nic společného.  Naopak, uzavření míru s Jindřichem I. Ptáčníkem přineslo Václavovi uznání za důležitého politického partnera a umožnilo knížeti pevně uspořádat církevní organizaci v českých zemích.  Jindřich daroval knížeti Václavovi ostatek svatého Víta a pro něj nechal kníže na Pražském hradě vystavět Rotundu svatého Víta.

Mnoho konkrétních údajů, mimo náboženských legend, o životě svatého Václava nevíme. Není historicky doloženo ani jeho datum narození, ani datum úmrtí. Kníže Václav byl pravděpodobně ženatý, ale jeho manželka mu neporodila syna. V legendách bývá někdy uváděn syn Zbraslav, ale toho mohl kníže zplodit pravděpodobně se svojí konkubínou.

Po celou dobu Václavovy vlády panovaly názorové spory mezi ním a jeho mladším bratrem Boleslavem.  Podle některých historiků šlo o otázky náboženství, jiní předpokládají jádro svárů spíše v otázkách vnitřního uspořádání státu. Když Václav vojensky porazil některého ze sousedních knížat, spokojil se pouze se slibem závislosti. Místo toho Boleslav toužil pevně ovládnout celé území, svrhnout ostatní knížata a na jejich místa dosadit knížecí správce. Z daní vybíraných od těchto závislých území by bylo možné vybudovat vojsko a zbavit se potupné závislosti na Sasku. Tuto politiku pak přesně Boleslav uskutečňoval, když se stal českým knížetem.

Podle legend Boleslav pojal úmysl dát zavraždit svého bratra Václava a pak se sám ujmout vlády.  K této události došlo v pondělí 28. září 935 ve Staré Boleslavi. (Dříve byl uváděn rok 929).  Boleslav údajně sám pozval bratra na křtiny svého syna do svého sídla na Staré Boleslavi. K vraždě dochází ráno, kdy kníže Václav vchází do dveří boleslavského kostelíka. Zde ho napadne sám bratr Boleslav, ale je knížetem odzbrojen. Začne volat o pomoc, přiběhnou jeho ukrytí společníci a prchajícího knížete ubijí. Kníže Václav se už údajně nestihl ukrýt v kostele, pouze se uchopil kruhu na kostelních dveřích a takto zemřel. Takto se dá zhruba rekonstruovat Václavova smrt. Po jeho úmrtí se českým knížetem stává Boleslav a začíná měnit styl politiky.

Po smrti knížete Václava se objevily zvěsti o jeho zázracích, z nichž některé se měly udát již za jeho života. Odbojný kouřimský kníže Radslav měl v bitvě vidění a na Václavově čele spatřil zlaté znamení kříže a po jeho boku dva anděly, a proto se knížeti vzdal.   Dále u královského dvora se Václav dlouho modlil a nedostavil se včas na sněm. Král Jindřich Ptáčník se rozhněval a přikázal, aby byl kníže při příchodu do síně všemi ignorován.  Ale při vstupu do síně král prý uviděl na Václavově čele zlatý kříž a po jeho boku dva anděly, kteří králi hrozili. Král se ulekl, vstal a s knížetem se srdečně pozdravil a obdaroval jej.  Po Václavově smrti bylo jeho tělo převáženo ze Staré Boleslavi na Pražský hrad, ale vůz s rakví se zastavil před vězením, ale žádná síle nemohla pohnout spřežení k další cestě. Teprve když bylo zjištěno, že v tomto vězení je uzavřen nevinný člověk a ten byl propuštěn na svobodu, průvod se pohnul a pokračoval dál. Takové a další zázraky byly připisovány knížeti Václavovi a to zejména po jeho svatořečení po roce 975. Do jeho životopisu byly vkládány historky o jeho mírumilovnosti, zbožnosti a lásce k bližním. Podle legend svatý Václav sám pěstoval a lisoval mešní víno, sám pekl hostie. Dával kácet šibenice, propouštěl vězně a otroky, rozdával štědré dary chudým a utěšoval nemocné. Dal stavět kostely a kácet pohanské modly. O životě svatého Václava vzniklo několik legend, které naznačují, že úcta ke svatému Václavu byla velmi rozšířena již v desátém století.  Svatý Václav je jediným českým světcem, jehož svátek -28. září – je svátkem uvedeným v celosvětovém kalendáři římskokatolické církve.

Tělo knížete Václava bylo tři roky po jeho smrti převezeno na Pražský hrad a je pochováno v katedrále svatého Víta. Lebka svatého Václava je vystavována při významných výročích českého národa. Svatováclavská tradice sehrála v českých národních dějinách neobyčejně významnou roli - a to většinou roli pozitivní.  Svatý Václav se stal zemským patronem a ochráncem českých zemí. Podle legendy je velitelem vojsk čekajících v hoře Blaník, která mají přispěchat na pomoc v nejhorších dobách národa. Postava svatého Václava inspirovala mnoho výtvarných umělců, například Petra Parléře k vytvoření sochy pro Svatováclavskou kapli, podle této sochy je vytvořena i naše figurka. Svatováclavský cyklus je na stěnách hradu Karlštejna. Svatováclavskou je nazývána i česká královská koruna. Velmi známá je Myslbekova jezdecká socha svatého Václava, umístěná na Václavském náměstí v Praze a shlížející na historické události pod svýma nohama.  Svatý Václav je v české a moravské historii jedním z nejvýznamnějších postav panovníků.

 



Košík  

(prázdný)

Přihlášení

Akční nabídka

Momentálně nejsou žádné slevy

Flip ad Flip ad